Využíváme cookies, abychom vám umožnili pohodlné používání těchto webových stránek.
Souhlasíte-li, klikněte na tlačítko Přijmout všechny cookies – budou uloženy všechny cookies (technické/funkční, analytické/výkonostní, marketingové). Více viz Používání cookies.
Paréza
Pod označením paréza se skrývá onemocnění známější jako obrna. Jde o částečnou neschopnost aktivního volného pohybu. Příčina poruchy může být na různých úrovních řízení pohybu - mozek, mícha, periferní nerv, nervosvalový přenos, sval. K paréze může vést cévní mozková příhoda, porušení míchy či nervu apod. Porovnejte tento pojem se souvisejícími pojmy plegie, monoplegie, hemiplegie, kvadruplegie, paraplegie.
Mezi známé typy obrn patří Bellova paréza napadající lícní nerv jedné strany obličeje. Dochází k ní nejčastěji po prochlazení nebo následkem jiného onemocnění (např. nádor, borelióza, pásový opar).
Paréza končetin často vzniká při klíšťové encefalitidě a po úrazech způsobujících porušení míchy/nervů. Nervy jsou v některých případech schopny se obnovit, avšak v případě míchy a mozku schopnost regenerace neplatí. Pokud existuje šance, že obrna po čase opadne, nesmí pacient podcenit rehabilitační proces. V případě trvalého ochrnutí pomáhá udržet funkci nezasaženého svalstva rehabilitační cvičení.
Druhy parézy končetin:
- Monoparéza/monoplegie – je částečné ochrnutí jedné končetiny,
- Paraparéza/paraplegie – označuje částečné ochrnutí poloviny těla, obvykle dolní poloviny, tj. obou dolních končetin,
- Hemiparéza/hemiplegie – představuje částečné ochrnutí horní a dolní končetiny jedné strany těla,
- Kvadruparéza/kvadruplegie – je částečné ochrnutí všech končetin,
- Plegie – jde o úplnou neschopnost aktivního volného pohybu.
Pojmy paréza a plegie lze vztahovat vždy k aktuálnímu stavu pacienta, nikoli k prognóze.
Zpět na Slovník pojmů